Hlad po designu: formování kreativity
Co vznikne spojením gastronomie s designem? Seznámení kuchaře s módním návrhářem nebo výrobcem nábytku může přinést zajímavé výsledky. V seriálu „Hungry for Design“ (Hlad po designu) můžeme sledovat dvojice sestavené ze špičkových šéfkuchařů a designérů, kteří si vzájemně odhalují své pracovní postupy a poté je spojují za vzniku překvapivého pokrmu.
Samozvané farmářky Marina Toeters a Sabine Feron jsou spřízněné duše, ač každá působí v úplně jiné profesi. Marina je spoluzakladatelkou „Fashion Tech Farm“ a Sabine provozuje v bývalém průmyslovém areálu Campina „Phood Kitchen & Phood Farm“, první restauraci s akvaponickou farmou na světě.
Marina navrhuje oblečení se snímači srdečního tepu, které koriguje držení těla. Sabine velmi záleží na tom, aby její pokrmy byly konzumovány co nejčerstvější, protože jen tak jsou pro zdraví spotřebitele maximálním přínosem. Pro Marinu i Sabine jsou velmi důležité ingredience. Původ toho, s čím pracují, je zásadní. Usilují rovněž o minimální množství odpadu. Výsledkem spolupráce je pokrm, jenž je jednoduchý a použitelný – stejně jako Marinina móda. Avšak – stejně jako její oblečení – má v sobě něco víc a přispívá k lepšímu tělesnému stavu. Sabine hned ví, co by to mělo být: vývar z kostí s fermentovanými nezralými hrozny, které chutnají jako polévkové kuličky. Vývar je lehce stravitelný a patří k našim nejstarším pokrmům.
Sociální designér Rocco Verdult drží prázdný talíř ve výšce očí a opatrně jej obrací. Ptá se, zda by bylo možné pokrm prezentovat jako model zmenšený v určitém měřítku, a tak si ho prohlédnout ze všech stran. Šéfkuchař Casimir Evens se okamžitě nadchne a odpovídá kladně. Brokolice může být stromem a houby mohou napodobovat nejrůznější přirozené zemité struktury.
Casimir vaří v restauraci a sky baru VANE, které se nacházejí v nejvyšším patře hotelu Groene Toren v Eindhovenu. Každý den shlíží na svět z velké výšky. Rocco organizuje setkávání lidí v každodenním životě: od firemních akcí po sociální projekty spojující obyvatele v sousedství.
Společně navrhují jedlou krajinu. Z chřestových výhonků a pokrmu baba ganoush vytvářejí chřestové záhony. Krémem z fialové mrkve s černým česnekem napodobují řeku Dommel. Na druhém břehu řeky tvoří les z pórkového prášku, mladých výhonků rokety, pravých hřibů, hub nameko, trsnatce, lehce sušených hub a drobenky z konopných semínek a kopřiv.
Restaurace šéfkuchaře Adriana Zarza Habrakena – Zarzo – je v Eindhovenu populární a získala michelinskou hvězdu. Jeho slabost pro prezentaci jej okamžitě spojí se španělským designérem a krajanem Nacho Carbonellem, který je znám svými surrealistickými díly, jež pomáhají uniknout realitě. Oba se shodují na tom, že jídlo je o sdílení: se svým španělským původem jsou zvyklí na tapas a velké pánve paelly.
V kuchyni restaurace Zarzo se tito pánové pouští do přípravy slaných krevetových krekrů, jejichž základem je krém z tapioky a kuřecích kůží. Společně vytváří talíř, na němž výrobek visí a lze se o něj podělit se společníky u stolu.
Daleko mimo standardní rámec
Ve značce Debic jsme moc rádi inspirací pro ruce profesionálů. Přesněji řečeno, pro mistrovské ruce profesionálů v potravinářském oboru. Naše výrobky jsou nástroji, jež potřebují, aby se mohli plně soustředit na to, co umějí nejlépe: tvorbu úžasných pokrmů. Velmi fandíme zavádění inovativních technik a také je podporujeme. Proto nás takový projekt, jako je „Hungry for Design“, nadchne jídlem, které je neobvyklé a neznámé. Ruce profesionálů ve společnosti Debic velebíme a podporujeme je.
